Svět Formule 1 často prospívá „co kdyby“ – co kdyby Senna závodil se Schumacherem ve stejném voze, co kdyby Alonso zůstal u Ferrari, co kdyby Mercedes nikdy nepodepsal Hamiltona? Ale v roce 2024 přichází jedno z nejpřesvědčivějších „co kdyby“ od vycházející hvězdy McLarenu, Landa Norrise. Ve chvíli upřímnosti poznamenal, že Red Bull Racing by si snadno zajistil šampionát konstruktérů, kdyby měl dva jezdce kalibru Maxe Verstappena.

Je to prohlášení, které vyvolává fascinaci i kontroverzi. Na první pohled se to zdá zřejmé – Verstappen je ve své vlastní lize a dominuje rasám s téměř mechanickou přesností. Ale také to otevírá hlubší diskusi o týmové dynamice, propasti mezi týmovými kolegy a samotné podstatě toho, co dělá tým nepřekonatelným v moderní formuli 1. Mohl by se Red Bull skutečně stát nedotknutelnou silou, kdyby měl dalšího Verstappena? A pokud ano, co to vypovídá o jejich aktuální sestavě?

Verstappenův efekt: Armáda jednoho muže v bitvě dvou aut

Co kdyby měl Red Bull dva Verstappeny Norris je přesvědčen, že Pohár konstruktérů by měl v kapse!

Max Verstappen předefinoval dominanci ve Formuli 1 a proměnil závody v osobní ukázky dovedností, strategie a přímé rychlosti. Na rozdíl od mnoha minulých šampionů, kteří čelili konzistentním interním týmovým bitvám – Hamilton vs. Rosberg, Vettel vs. Webber nebo Senna vs. Prost – Verstappen v posledních sezónách účinně proměnil Red Bull v velmoc jednoho jezdce. To neznamená, že by jeho týmoví kolegové byli slabí – Sergio Pérez je talentovaný závodník, několikanásobný vítěz Grand Prix a jezdec se závodním strojem, který dokáže dosáhnout úžasných návratů. Ve srovnání s Verstappenem je však rozdíl nepopiratelný. Nizozemec často jezdil na kole se svým týmovým kolegou nebo dokončil celé závody s výhodou, díky níž Pérez vypadá, jako by jezdil za úplně jiný tým.

Pokud by měl Red Bull druhého jezdce úrovně Verstappen, nebylo by mistrovství konstruktérů jen snadným vítězstvím – bylo by to úplné a naprosté zničení soutěže. Každý závod by se proměnil v Red Bull 1-2 a maximalizoval body způsobem, který se i těm nejlepším historickým týmům jen zřídka podařilo. Historicky nejlepší týmy měly vždy dva jezdce nejvyšší úrovně, kteří se navzájem tlačili až na hranici možností. McLaren v roce 1988 měl Ayrtona Sennu a Alaina Prosta, kteří vyhráli 15 ze 16 závodů. Williams měl v polovině 90. let Damona Hilla a Jacquese Villeneuvea, což zajistilo, že vždy měli zálohu, kdyby někdo zakolísal. Párování Hamilton-Rosberg Mercedesu i přes vnitřní tření vytvořilo nepřekonatelný stroj. Ale Red Bull, navzdory své dominanci, měl v posledních letech takovou dvojici jen zřídka. Vyvstává tedy otázka – proč se Red Bull spokojí s mezerou mezi svými jezdci? Je to záměrné, nebo se jim prostě nepodařilo najít jiného řidiče, který by se vyrovnal Verstappenovým jedinečným dovednostem?

Politika Red Bullu: Proč neexistuje druhý Verstappen?

Pokud by druhý Verstappen mohl zajistit mistrovství konstruktérů s rekordními zisky, tak proč ho nemá Red Bull? Odpověď spočívá v politice a filozofii týmu. Historicky Red Bull fungoval s jasnou strukturou jezdců číslo jedna. To bylo evidentní během Vettelovy éry, kdy Mark Webber hrál druhé housle a často dostával týmové objednávky, které podporovaly Vettelovu snahu o titul. Podobně, vzestup Daniela Ricciarda viděl, že v roce 2014 zastínil Vettela, ale když se Verstappen ukázal jako nový zázrak, Ricciardo viděl nápis na zdi a odešel do Renaultu. Sergio Pérez nebyl nikdy předvolán, aby napadl Verstappena; byl přiveden, aby ho podpořil. Jeho úkolem není porazit Maxe – je to zajistit pódia, hrát strategickou roli v závodech a v případě potřeby pomáhat Verstappenovi s defenzivní jízdou proti konkurentům. Problém je ale v tom, že i v té vedlejší roli byly jeho výkony rozporuplné. Byly tam chvíle brilantnosti – jeho vítězství v Monaku, mistrovská třída v obraně proti Hamiltonovi v Abu Dhabi 2021 – ale po celou sezónu je propast mezi ním a Verstappenem prostě příliš velká.

Současná struktura Red Bullu je postavena na Verstappenovi jako na absolutním lídrovi. Druhý Verstappen v týmu by vytvořil vnitřní tření, což by vedlo k bitvám uvnitř týmu, které Red Bull možná nechce. Christian Horner a Helmut Marko viděli, jak přítomnost dvou elitních jezdců může vést k chaosu – stačí se podívat na válku Mercedesu Hamilton-Rosberg nebo dokonce na střety Red Bullu Vettel-Webber. Vyměnil by Red Bull stabilitu za ještě větší dominanci? Pravděpodobně ne. Vědí, že mít samotného Verstappena stačí k zajištění šampionátu jezdců a ve většině případů také konstruktérů. Ale Norrisův komentář vyvolává zajímavé dilema – udělal by druhý elitní jezdec skutečně Red Bull nedotknutelným, nebo by to jen vytvořilo zbytečné turbulence v týmu?

Dva Verstappeni v Red Bullu Norris odhaluje tajemství úspěchu

Představte si realitu, kde měl Red Bull jiného jezdce tak zručného jako Max Verstappen. Ať už jde o klon samotného Maxe, nejlepšího Fernanda Alonsa nebo budoucí superstar jako Oscar Piastri, výsledek by byl pro zbytek startovního pole děsivý. Se dvěma jezdci schopnými vyhrát každý závod by Red Bull zajistil maximum bodů téměř v každé Grand Prix. Bitva o první místo by nebyla mezi Red Bullem a Ferrari nebo Mercedesem – byl by to soukromý souboj dvou Red Bullů. Týmy jako McLaren, Ferrari a Mercedes by nebojovaly jen s Red Bullem; budou bojovat o zbytky. V takovém scénáři bychom mohli vidět rekordní mistrovství konstruktérů, kdy Red Bull zakončil sezónu s dvojnásobným počtem bodů než jejich nejbližší soupeř. Mohli jsme být svědky bezprecedentní dominance, které se nemohlo rovnat ani Schumacherovo Ferrari nebo Hamiltonův Mercedes.

Vnitřní dynamika by však byla časovanou bombou. Historie ukázala, že dva ultrakonkurenční jezdci ve stejném týmu často vedou k chaosu. Senna a Prost téměř zničili McLaren svými vnitřními souboji. Svár Hamiltona a Rosberga donutil Mercedes úplně změnit způsob, jakým zvládali řízení jezdců. Opravdu by Red Bull chtěl riskovat takovou vnitřní válku? V tomto hypotetickém světě by si Red Bull musel vybrat – buď dovolit oběma jezdcům svobodně závodit, riskovat konflikt, nebo vynucovat přísné týmové příkazy, což by mohlo vést k nelibosti a případným odchodům. Vzhledem k Verstappenově osobnosti je těžké si představit, že by toleroval týmového kolegu, který by ho mohl skutečně vyzvat k titulu. Zatímco komentář Landa Norrise rozpoutá vzrušující diskusi, realita je mnohem složitější. Ano, Red Bull by pravděpodobně vyhrál šampionát konstruktérů s velkým náskokem se dvěma Verstappeny, ale za jakou cenu? Vnitřní konflikty, bitvy ega a strategická dilemata by tuto utopickou dominanci učinily mnohem chaotičtější, než se zdá. Možná si Red Bull už vybral. Nepotřebují dalšího Verstappena – potřebují jen Verstappena, kterého už mají.